Šárka Záhrobská. |
Po obědě ji čekala masáž a protahovací cvičení s fyzioterapeutkou. V 18.45 už musela být připravena k losu startovních čísel, který jí přiřkl číslo 1. Táta jí tou dobou připravoval lyže. "Není tak důležité mazání, po tomhle kopci jede i prkno, ale je třeba správně nabrousit hrany."
K večeři si Záhrobská dopřála vydatnou stravu. "Je potřeba, abych měla hodně energie, takže si dám těstoviny, rýži, kde jsou cukry. Nic speciálního."
Na kutě se chystala brzo. Když závod startuje v 10 hodin, vstává už kolem šesté hodiny ranní. "A spánek je nejlepší regenerace, tak chci spát aspoň osm hodin," líčila.
Pak už ji čekala jen snídaně, prohlídka trati, rozjetí. A start. Obhajoba ji netíží. "Je to jiný kopec, jiný závod," říká. Neděsí ji ani mistrovství světa. "Spíš je to jeden z mnoha běžných závodů. Bylo by blbé, kdybych z toho byla vykulená." Přesto ji někdy lehká nervozita přepadne. "Ale nedá se vytipovat, kdy."
Doufala v hezké počasí s dobrým světlem na trati. "Pro všechny je lepší, když je vidět na nerovnosti."
Předpověď pro sjezdovku Bellevarde hlásila polojasno a teploty k minus dvaceti. Tenhle hodně strmý kopec dnes určí, kdo bude mistryní světa. "Nedá se k němu přistupovat s respektem, pokud chce člověk uspět," říká Záhrobská.
Ona uspět chce.
Může české lyžařce pomoci otcovo kouzlení s brankami? Vyvrtá díru do sněhu a pomocník za ním zašroubuje tyč. Jejich vzdálenosti odměřuje speciálním pásmem za 1 600 korun.
 "Má klipsnu, která se přicvakne na tyč. Jakmile mi naskočí třináct metrů, udělám díru. Cuknu s pásmem, ono se zavine a já jedu dál," líčí Petr Záhrobský, otec a trenér Šárky Záhrobské.
Los na lednovém závodě Světového poháru v Cortině d’Ampezzo určil, že právě on bude stavět 2. kolo slalomu žen na mistrovství světa, kde jeho dcera obhajuje titul.
"Losuje se země a ta si vybere trenéra," říká Záhrobský. "Za Česko jsem já, Němci mají třeba tři kouče."
V minulosti stavěl kombinační slalom na olympiádě v Turíně i na mistrovství světa v Aare. Ve Světovém poháru letos připravoval 1. kolo v La Molině. "Už mám k deseti stavěním," vypočítává. Původně měl nastoupit na trať po slovenském trenérovi Zuzulovi, jenže ten odjel se zraněnou dcerou domů. Nahradí jej německý kouč.
"Bude chtít trať roztáhnout, vyhovuje to Marii Rieschové na dlouhých lyžích," říká Záhrobský. Naopak Chorvaté dělají "skákavé" tratě s krátkými mezerami. Všichni se však musí řídit limity. Vlásenka má nejméně 4 metry, točivá brána až 13 metrů.
Záhrobský si trať předem neplánuje, sjezdovku si jen dvakrát obhlédl. "Na tomhle kopci je minimum 56 a maximum 68 branek." Jak je rozeseje po kopci, to je na něm.
Stavět slalom je prestiž. "Všichni o vás vědí, mluví se o vás v televizi."
Dceři, které nyní vyhovují bližší branky, tím však úplně pomoci nemůže. Jedna trať obvykle sedí více sjezdařkám. "Ale když má závodnice veliký náskok, můžete postavit něco lehkého, kde ostatní nic nezískají," říká Záhrobský.
|